LENAM – Laboratoř experimentální, numerické a analytické mechaniky – je ryze česká inženýrská a vývojová firma se sídlem v Liberci. Už více než 30 let patří mezi špičku v oblasti simulačních metod a experimentální mechaniky. O tom, jak firma vznikla, proč jsou virtuální metody dnes tak důležité a populární a kam LENAM směřuje dál, jsme si povídali s Radkem Jelínkem, majitelem a výkonným ředitelem společnosti.
Pane Jelínku, LENAM má za sebou delší než třicetiletou historii. Jak firma vznikala a jaké byly její začátky?
Na začátku nás bylo pět vysokoškolských pracovníků z Technické univerzity v Liberci. Pracovali jsme spolu v laboratoři a chtěli jsme spolupracovat s průmyslem. Jenže na začátku devadesátých let to na vysokých školách ještě nebylo tak jednoduché jako dnes – spolupráce s firmami byla pomalá a omezená. My jsme chtěli dělat věci jinak, hlavně rychleji. A tak jsme si řekli, že si založíme vlastní firmu – LENAM.
Simulační metody byly v plenkách a vysoká škola nebyla připravena investovat do něčeho, co bychom dnes nazvali asi technologickým parkem. Založení firmy pro nás v té době představovalo jedinou cestu, jak se těmto metodám naplno věnovat.
Kde jste tehdy brali know-how, když simulační metody skoro nikdo neuměl?
Používali jsme softwary, které už tehdy existovaly, ale jejich nasazení v průmyslu nebylo běžné. Byly drahé a dokázalo s nimi pracovat jen minimum lidí. Ale my jsme do nich byli úplní nadšenci, měli jsme kvalitní základy z vysoké školy, a hlavně chuť se dál rozvíjet. Vědomosti a zkušenosti z akademického prostředí pro nás byly důležité – a to platí dodnes, stále z nich čerpáme.
Jaké milníky považujete ve vývoji firmy za zásadní?
Začátky byly hodně punkové, dlouho jsme fungovali v těch pěti zakladatelích a vše řešili na kolegiální bázi. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsme přijali prvního zaměstnance. To byl moment, kdy se z party nadšenců začala stávat skutečná firma – se strukturou, odpovědností a jasným směrem. Postupně jsme rostli, několikrát jsme se stěhovali, a hlavně se ukázalo, že o naše služby je zájem.
Naším prvním zákazníkem byla Škoda Auto, se kterou spolupracujeme dodnes – už více než 30 let. To je vztah, kterého si velmi vážíme. Postupně se přidávali další zákazníci a my jsme se kromě klasické strojařiny začali více orientovat i na velké plastové díly, jako jsou přístrojové desky nebo nárazníky. Velkým milníkem byl rok 2018, kdy se společníkem LENAMu stala firma AUREL a my jsme vstoupili do Colegium Holdingu. Dnes má LENAM kolem 30 lidí a ve vedení firmy jsem z původních zakladatelů jen já a kolega docent Potěšil.
Jak vypadá vaše role výkonného ředitele?
Protože nejsme velká firma, řeším klasický chod společnosti, ale zároveň se pořád zapojuji i odborně. A jsem rád, že můžu pořád dělat to, co mě baví – řídit výpočty a technický vývoj. Naše zakázky mají projektový charakter, takže i vedu některé projekty. Některé vede kolega Potěšil, který má blíž ke grantovým projektům a k liberecké univerzitě, se kterou dodnes spolupracujeme.
Zkratka LENAM označuje Laboratoř experimentální, numerické a analytické mechaniky. Čemu všemu se věnuje?
Zjednodušeně řečeno se věnujeme třem hlavním oblastem: simulačním metodám, experimentální laboratoři a energetickým službám. Základem všeho jsou pro nás pokročilé simulační metody Computer-Aided Engineering (CAE) a virtuální vývoj produktů. Prostřednictvím přesných numerických analýz a návrhu založeného na simulacích podporujeme inovace napříč širokým spektrem technických oborů.
Simulace je ale vždy potřeba konfrontovat s realitou – proto máme vlastní experimentální laboratoř, kde získáváme kvalitní vstupní data pro výpočty. Energetické služby přišly později jako reakce na potřeby českého průmyslu. Vycházejí ale ze stejného základu – ze simulací, které používáme pro lepší zmapování aktuálního stavu a k optimalizacím. Také v energetice dokážou simulační metody firmám výrazně šetřit energii, a tím i náklady. To byl hlavní důvod, proč jsme tuto oblast zařadili do portfolia.
K čemu konkrétně CAE simulace slouží?
CAE simulace umožňují virtuálně zkoumat chování výrobků, konstrukcí nebo procesů, a to třeba ještě před jejich fyzickou realizací. Výrazně tak snižují počet fyzických testů, urychlují vývoj a šetří náklady. Zároveň umožňují nahradit zkoušky, které jsou nebezpečné, obtížně proveditelné nebo příliš drahé.
Oproti experimentům je velká výhoda simulací v tom, že poskytují informace z celého objemu konstrukce. Experiment vám často ukáže jen chování konkrétní části. Simulace tak dokážou lépe odhalit princip fungování celého mechanismu a upozornit na možný vznik poruch. V LENAMu se věnujeme více druhům: strukturálním, multibody (MBS) a multifyzikálním simulacím i CFD analýzám.
Jakou roli hraje v LENAMu optimalizace?
Optimalizace je pro nás klíčová disciplína. Zaměřujeme se na zvyšování účinnosti, pevnosti a funkčnosti komponent. Používáme pokročilé metody založené na genetických algoritmech, strojovém učení a umělé inteligenci, které umožňují hledat optimální řešení i u velmi složitých úloh.
Proč je pro vás tak důležitá vlastní experimentální laboratoř?
U strukturálních výpočtů vždy říkám, že jsou dobré jen tak, jak dobré jsou jejich vstupy. Právě proto má pro nás experimentální laboratoř zásadní význam. Plní dva hlavní úkoly. Tím prvním jsou zkoušky reálných komponent, díky nimž můžeme porovnat výsledky simulací s realitou. Druhým úkolem jsou zkoušky materiálů, především polymerního charakteru plastických hmot. Jejich mechanické vlastnosti se výrazně mění v závislosti na teplotě, způsobu a rychlosti zatížení i technologii výroby. Pokud chceme vytvářet kvalitní a spolehlivé simulační modely, potřebujeme kvalitní vstupní data – a ta bez experimentu jednoduše nezískáte.
V laboratoři provádíme mechanické a materiálové zkoušky, měření deformací, teplot a napětí i testování materiálových vlastností. Zároveň navrhujeme a realizujeme speciální testy a měření přesně na míru zákazníkům – a to nejen v naší laboratoři, ale i přímo v jejich provozech.
Kolik je v Česku podobně specializovaných firem, jako je LENAM?
Takto úzce specializovaných firem jsou v Česku jednotky. A ještě méně jich má tak dlouhou historii. Virtuální metody na začátku 90. let nebyly vůbec běžné, používaly se jen v letectví, jaderné energetice, těžkém strojírenství nebo automobilovém průmyslu – v oborech, které si to mohly dovolit a kde se vysoké náklady na vývoj rozprostřely do velkých sérií. Dnes jsou tyto metody nesrovnatelně dostupnější a efektivnější, proto je mohou využívat i menší firmy.
Přesto platí, že by simulace měli dělat odborníci?
Rozhodně. Dnes jsou simulační nástroje součástí běžných CAD softwarů a využívá je téměř každá firma, která má vlastní vývoj. Metoda je sama o sobě velmi výkonná – ale zásadní rozdíl je v tom, kdo ji používá. Ten, kdo výpočet řídí, musí vědět, co dělá, a mít s tím odpovídající zkušenosti. A to dnes v praxi není úplně běžné. Často se stává, že simulace provádí běžný konstruktér bez hlubší praxe, a pak dochází k chybným výsledkům. Proto by simulace měli provádět pouze lidé a firmy, které mají potřebné vzdělání, hluboké porozumění metodám a dlouhodobé zkušenosti z praxe u více zákazníků.
A jak LENAM zajišťuje, aby měl takto vzdělané a fundované pracovníky?
Snažíme se o růst a dobré podmínky zaměstnanců – protože jen tak mohou odvést dobrý výkon. Akademický duch je u nás přítomný od samého začátku a vzdělávání považujeme za zásadní součást fungování firmy. Umožňujeme zaměstnancům další studium, včetně doktorandského. Nikdy jsme se nebáli přijímat lidi přímo po škole. Víme, že je musíme hodně naučit, ale odbornost je naprosto zásadní podmínkou fungování firmy. To nejdůležitější pro nás je, aby byly výpočty vždy v odborných rukou – člověk musí přesně vědět, co s nimi dělá.
Jak se díváte na nástup umělé inteligence? Nebojíte se, že vaše metody jednou nahradí?
Určitě nespíme a snažíme se ji využívat. Umělá inteligence může výrazně zkrátit dobu výpočtů u některých úloh. Ale nebál bych se, že nás nahradí. Vývojové úlohy jsou často jedinečné a neopakovatelné. AI potřebuje velké množství podobných případů, aby se mohla učit. Takže bude efektivní tam, kde se bude opakovat stejný typ výpočtu. Ale naše metody pro ni budou sloužit spíš jako zdroj dat, než jako něco, co by sama nahradila.
Prozradíte nám zajímavosti o spolupráci s Colegium Holdingem a firmou AUREL, která je od roku 2018 ve vaší firmě společníkem?
AUREL byl náš zákazník, padli jsme si do oka a postupně se z toho stalo velmi přirozené partnerství. Skvěle se doplňujeme – AUREL se zaměřuje na experimenty a testování, má vlastní testovací AUREL Polygon, a my na simulace a virtuální zkoušky. Pro zákazníky je to velká výhoda, protože dostávají komplexní řešení na jednom místě. Společně se podílíme i na vývoji vlastních inovativních technologií, například produktu TorqGuardPro.
Propojení se společností Colegium Holding velmi oceňujeme, velká část agendy je společná. Ušetří nám spoustu práce, výrazně nám pomáhá například snížit administrativní zátěž. Značně nám pomohla i s certifikacemi TISAX A ISO, které jsou pro spolupráce v automotive oboru nezbytné.
Kdo jsou vaši zákazníci a působíte i v zahraničí?
Díky dlouhodobé spolupráci se Škoda Auto jsme dříve rostli hlavně na základě referencí. Spolupráce s AURELem a zapojení do Colegium Holdingu nám ale otevřely cestu do zahraničí. Využíváme společné obchodní aktivity a máme řadu zahraničních projektů, včetně spolupráce v leteckém průmyslu. Dnes spolupracujeme například se zákazníky z Německa, Švýcarska, Francie či Číny.
Kam chce LENAM směřovat v dalších letech?
Chceme se rozšiřovat i mimo oblast automotive. Už dnes spolupracujeme s firmami v oborech jako vzduchotechnika, sklářský průmysl a otevíráme si cestu i k vesmírnému průmyslu. Chceme dále rozvíjet spolupráce v oblasti energetiky, protože úspora energií je celospolečenské téma. Naší vizí je také rozšířit působnost a více propagovat simulační metody jako nástroj, který může posunout celý český průmysl dál.
Přeji hodně štěstí a děkuji za rozhovor!